V dubnu 2028 otevřeme v Brně na Dornychu zcela novou EUC kliniku, která nabídne moderní zázemí pro ambulantní specialisty i praktické lékaře. Více informací zde

Zájem o sportovní prohlídky stoupá. Na kolik se cítí vaše tělo?

15. září 2020

Zájem o sportovní prohlídky stoupá. Na kolik se cítí vaše tělo?

Prohlídka u sportovního lékaře už dávno není doménou profesionálů, kteří potřebují přesné tréninkové plány. Zájemcům je třeba přes čtyřicet a po letech „s malými dětmi“ se zase vrhli na běhání nebo kolo, aby byli v kondici. Případně chtějí zhubnout a potřebují vědět, jak si sportem neublížit. Redaktorka serveru Vitalia.cz si sportovní prohlídku vyzkoušela na vlastní kůži.

Hobby sportovci se ke sportovním lékařům objednávají čím dál více. A zjistili spoustu věcí. 

Jak probíhá sportovní prohlídka? Zdroj: Vitalia.cz

Proč se objednává více lidí

„K nám na kliniku se objednává stále více sportovců amatérů,“ potvrzuje Petra Fridrichová z Centra sportovní medicíny EUC Kliniky Ústí nad Labem.

Čím dál více lidem totiž dochází, že sportem si můžeme i ublížit – k tomu určitě přispěl i výzkum, který prováděli odborníci z IKEM po loňském maratonu. Zúčastnila se ho skoro stovka běžců a sedmdesát procent z nich mělo po závodě ve svém těle vyšší než normální hodnotu látky zvané troponin, což svědčí o „laboratorních známkách poškození srdečního svalu“.

Na trati o délce čtyřiceti dvou kilometrů závodili i tací, kteří tři měsíce před maratonem neuběhli v rámci tréninku ani kilometr. Maratony sice zdaleka nezkouší každý, ale jinak je dnes běhání velmi populární sport. A oblibu v závodění má spousta lidí. Všichni takoví by sportovní prohlídku měli určitě raději absolvovat.

Koho zajímá, v jaké je kondici

Leckdo ke sportovnímu lékaři přijde nejdříve s dítětem, které závodně sportuje a pro účast na závodech vyšetření mít musí.

„Když pak rodiče prohlídku vidí, zaujme je to. Měli jsme tu třeba maminku s dcerou, která provozovala atletiku. A maminka ji začala dělat s ní, nakonec i závodně,“ říká Petra Fridrichová. „Častou motivací návštěvy u nás je pochopitelně snaha zhubnout a sportovat správně – měli jsme tu i pár, který společně hubl před svatbou.“

Nejčastějším adeptem v ordinaci je ale zmiňovaný amatérský běžec. A co je klasickým základním verdiktem?

„Většina hobby sportovců se po vyšetření dozví, že běhá příliš na intenzitu. Měří si čas a to bývá jediný ukazatel – minule jsem to měl za padesát minut, dnes zkusím čtyřicet devět,“ usmívá se Petra Fridrichová. A poukazuje na to, že obvykle chybí vytrvalost a trénink ve střední tepové frekvenci. Ale to je právě nezbytné pro lepší fyzickou kondici.

Základní vyšetření a EKG

Základem vyšetření je kontrola moči, váhy, výšky a také zraku. Následuje klidové nebo zátěžové EKG. První možnost zná mnoho z nás z ordinace praktika, pro zátěžové EKG se využívá stacionární kolo.

„S výsledky, které hodně napoví o tom, jak naše srdce zátěž zvládá, se jde k lékaři,“ popisuje celý proces Petra Fridrichová. „Ten zhodnotí pohybovou stránku pacienta, prohlédne skelet, klouby, svaly, záda, nohy. Toto se dá absolvovat i bez měření zátěžového EKG jako základ.“

Odejít pak sportovec může s doporučením, co je pro něj vhodné, jaké kompenzační cvičení může vyzkoušet, zda a jakou potřebuje rehabilitaci. O vyšetření srdce je ale zájem velký a obvykle ho lidé nevynechají.

Měření srdce v zátěži

Zátěžová ergometrie sportovce prověří v maximální tepové frekvenci. V praxi to znamená, že s deseti elektrodami, které vám připevní sestřička, jedete na kole s postupně se zvyšující zátěží. Protože jde o maximální výkon, v závěru se pořádně zpotíte a „funíte“. Tím se zjistí základ o fyzické zdatnosti.

„Vše se konzultuje s lékařem. Ten nejčastěji odhalí, že je třeba zaměřit se na zmiňovanou vytrvalost, protože právě ta je třeba k lepšímu využití kyslíku tkáněmi,“ dodává Petra Fridrichová a popisuje další možnost, kterou využívají častěji spíš poloprofesionální sportovci či ti, kdo důkladněji řeší tréninkový plán:

„Na běžeckém pásu se pak měří za pomoci speciální masky ergospirometrie. Zjednodušeně řečeno, zjistí, co nadechneme, co vydechneme a jak tkáně kyslík zpracují,“ objasňuje Petra Fridrichová. 

Za pár vteřin detaily o tuku a svalech

Velmi žádané je také vyšetření složení těla, kvůli němu samotnému přicházejí i pacienti od praktických lékařů. Je to velmi jednoduchá věc, která toho o těle prozradí spoustu, a laicky řečeno takový „pohled pravdě do očí“. Pacient si stoupne na podložku, uchopí do rukou dvě elektrody a za pár vteřin se v tiskárně objeví detailní popis těla.

„Přístroj vydává elektrický impuls, který změří hustotu tkání,“ vysvětluje Petra Fridrichová. „Ukáže složení těla, množství a rozložení svalů a tuků. Hodně ho využívají třeba klienti v čase – po měsíci může být při hubnutí a tréninku vidět pokrok. Ale naopak třeba to, že sice kila ubyla, ale množství tuku ne a snižuje se svalová hmota. Což je důkaz nesprávného jídelníčku.“

Díky tomuhle měření se zjistí poměr fyzické námahy a vyvážení stravy,  ale třeba i potenciálně rizikové hodnoty tzv. útrobního tuku.

„Třešinkou na dortu“, která určitě donutí leckoho přemýšlet o životním stylu, je pak hodnota tzv. metabolického věku – tedy nakolik se tělo vlastně cítí. A ta se od skutečného věku může vychylovat výrazně dopředu i vzad. A třeba vás i postrčit k pravidelnému pohybu.

 

Co zahrnuje sportovní prohlídka

  • Prohlídku provádí specializovaný lékař, který nejdříve odebere anamnézu a provede základní fyzikální vyšetření. Kromě toho pacienta sestra zváží, změří a změří mu tlak. Po základní prohlídce pacient podstoupí další zvolené vyšetření.
  • Klidové EKG – rychlé a nenáročné vyšetření, které lékaři poskytne základní informace o funkci srdce. 
  • Zátěžové EKG – ergometrie – vyšetření, při kterém se zaznamenává elektrická aktivita srdce (tedy EKG) a sledují se změny funkčnosti srdce způsobené zvýšenou fyzickou námahou. Při vyšetření se používá bicyklový ergometr nebo běžecký pás.
  • Spiroergometrie – vyšetření spojující ergometrii a analýzu plicní ventilace. Zátěžové EKG se doplní o test, který hodnotí spotřebu kyslíku a oxidu uhličitého během zátěže. Tento komplexní test nejpřesněji určí bezpečnou a účinnou tréninkovou zátěž, včetně doby trvání a intenzity.
  • Bioimpedance – neinvazivní vyšetření, které určí složení těla. Jednoduchý přístroj vysílá elektrický proud a měří odpor, který je dán hlavně obsahem vody (svaly a tuk). Zjišťuje např. tělesnou hmotnost, procento vody a tuku v těle, svalovou hmotu, viscerální tuk apod.
  • Ceny sportovních prohlídek se různí i podle toho, jaká vyšetření chce v jejich rámci pacient absolvovat, obvykle je to 1000–2000 Kč.

 

Autorka článku: Tereza Víchová

Odborná spolupráce: Bc. Petra Fridrichová, vedoucí sestra Centra sportovní medicíny EUC Kliniky Ústí nad Labem

Související články

Více článků